Jdi na obsah Jdi na menu
 


1. 9. 2010

5.Vrozené nadání

 5. Vrozené nadání

 

Ráno Harry u snídaně netrpělivě očekával poštu. Konečně do Velké síně vletěly sovy. Harry hned mezi nimi poznal svoji Hedviku. Snesla se k němu a hodila před něj dopis. Harry ho otevřel a četl.

Ahoj, Harry,

jsme moc rádi, že se ti ve škole líbí. Gratulujeme k Nebelvíru. Překvapuje nás, že jsi si vybral tři kamrády, stejně jako tvůj otec. I když, my jsme nikdy v partě holky neměli (až na tvoji maminku). Se Snapem jsme měli pravdu, co? Nenech se od něj šikanovat. Jestli ti něco provede, tak nám to hned napiš a já (Tichošlápek) si to s ním vyřídím. Měj se a nedělej nic, co se nesmí.

                                                        Náměsíčník a Tichošlápek

Pod podpisy byl otisk psí packy. Harry se srdečně zasmál.

"Co je?" zeptal se Ron..

Harry mu podal dopis.

"Mají opravdu smysl pro humor," uznal Ron, když dočetl.

"Jo, to jo. Hermiono, nemáš tu pergamen a brk?" otočil se na svoji kamrádku Harry.

"Naštěstí mám. A nekoukej se na mě tak," pokárala ho žertem Hermiona.

Harry na ni právě dělal prosebné psí oči. To ho naučil Sirius a řekl mu, že tomu žádná holka neodolá. A měl pravdu (jak jinak). S opačným pohlavím měl Sirius bohaté zkušenosti. Harry rychle načmáral odpověď.

Siriusi a Remusi,

děkuji za dopis. Vážně mě pobavil. Se Snapem si hlavu nedělám. Včera jsem ho donutil k tomu, aby Nebelvíru udělil body, což se za dobu jeho učitelování stalo asi poprvé. Kdyby něco zkoušel tak si dokážu poradit i kdybych měl od něj  dostat školní trest. Asi jsem zdědil nadání po rodičích, protože jsem spolu s Hermionou nejchytřejší z našeho ročníku. Mimochodem, setkal jsem se s Dracem Malfoyem. Myslí si, kdoví jak mě dokáže vyprovokovat, ale to se hrozně mílí. Napiště co nejdřív.

                              Harry

P.S: Dneska máme Obranu proti černé magii a ani nevíme s kým, tak mi držte palce.

Harry dopsal poslední slovo, přivolal si k sobě Hedviku  přivázal ji dopis k nožce. Hedvika se napila ze džbánu a odletěla.

"Musíme už jít. Bude chvíli trvat než dojdeme ke skleníkům," zvedala všechny ze židlí Hermiona.

Bylinkářství měli s Mrzimorem. Profesorka Prýtová Harrymu připadala jako milá dáma, která je zamilovaná do bylin a ve svých sklenícíhc tráví většinu svého času. Po dvouhodinovce bylinkářství se, celí od hlíny, vraceli do hradu na oběd.

"Už nás čeká jen obrana. Koho myslíte, že budeme mít?" zeptal se zvědavě Ron.

"To nevím, ale doufám, že nás něco naučí, budu to v budoucnu potřebovat," řekl Harry.

"Potřebovat?" podivila se Hermiona.

"No... chci se stát bystrozorem," zaváhal Harry.

Málem jim prozradil jednu hodně tajnou věc.

"Aha, tak to potom jo," přikývla Hermiona.

"Tak jdeme, ať si můžeme vybrat nějaká slušná místa," zvedla je Ginny.

Šli do učebny Obrany proti černé magii a ještě se cestou dohadovali, kdo asi bude jejich učitelem. Vstoupili do učebny. Za stolem seděl kouzelník s delšími vlasy a Harry si uvědomil, že ho zná. Zaklapli za nimi dveře. Kouzelník zvedl hlavu tak, že mu bylo vidět do obličeje.

"Siriusi," oslovil ho překvapeně Harry.

"Ahoj, Harry," pozdravil ho Sirius a usmál se.

"Říkal jsi přece, že budeš pracovat v oddělení bystrozorů, tak co děláš tady?" zeptal se Harry vyčítavě.

"Mělo to být překvaúení. Když jsi se ptal, co budu dělat za tvé nepřítomnosti, řekl jsem to první, co mě napadlo," přiznal Sirius.

"Dobrý den, pane profesore," pozdravila ho Hermiona.

"Říkejte mi Siriusi. Na toho profesora si moc nepotrpím, slečno Grangerová," usmál se na ni Sirius.

"Jak víte, jak se jemnuju," podivila se Hermiona.

"Harry se mi zmínil o svých kamarádech. A protože Ginny i Rona už znám, tak ty musíš být Hermiona," vysvětlil jí to Sirius.

"Tak se posaďte a počkáme až dorazí zbytek vašeho ročníku," pokynul jim.

Vybrali si hned první lavice vpředu. Do jedné si sedl Ron a Harry a do ruhé Hermiona a Ginny. Pomalu se začal scházet i zbytek jejich třídy. Když Harry uviděl do třídy vcházet Draca Malfoye, zjistil, že Obranu budou mít společně se Zmijozelem. Škodolibě se pousmál. Až Malfoy zjistí, že ho bude učit člověk, který dostal jeho otce do vězení, tak vyletí z kůže. Se zazvoněním vstal Sirius.

"Ticho, prosím. Vítám vás na naší první hodině. Jmenuji se Sirius Black, ale budete mě oslovovat..," začal Sirius, ale přerušil ho Malfoy.

"Vy nás jako budete učit, jo? Tak s tím nesouhlasím," zaprotestoval.

"Uklidněte se, pane Malfoy. Bohužel s tím budete muset souhlasit. Toto je rozhodnutí ředitele školy a pokud vím, tak zde platí jeho slovo a ne vaše. A teď se posaďte," vyzval ho chladně Sirius.

"Ano, strýčku," ozval se Malfoy.

Harry si až teď uvědomil, že jsou se Siriusem příbuzní. Malfoyova matka Narcissa je sestřenicí Siriuse.

"Jen doufám, že tu nebude protekce," ozval se ještě Malfoy a podíval se na Harryho.

"O to nemusíte mít strach. I když je pan Potter můj kmotřenec, platí pro něj stejná měřítka jako pro vás ostatní," ujistil je Sirius.

Celou třídu udivilo, že jejich nový profesor je kmotr slavného Harryho Pottera.

"Teď, když už pan Malfoy skončil se svým výstupem, bych vás chtěl požádat, aby jste vstali a postavili se támhle k té zdi," požádal je.

Všichni ho bez jediného slova poslechli. Sirius mávl hůlkou a lavice se srovnali podél třídy, takže uprostřed vznikl velký prostor.

"Rozdělte se do dvojic a budeme nacvičovat jednoduché odzbrojovací kouzlo Expelliarmus," oznámil jim.

Třídou to zašumělo. Budou používat kouzla a hned na první hodině. Okamžitě se rozdělili do dvojic. Harry byl s Ronem a Hermiona s Ginny.

"Začněte, teď!" křikl Sirius.

Učebnou se ozvalo mnohonásobné Expelliarmus. Harrymu se podařilo Rona odzbrojit hned napoprvé a teď vítězoslavně svíral jeho hůlku, zatímco Ron se sbíral ze země.

"Výborně, Harry. Deset bodů pro Nebelvír," pochválil ho Sirius, ale nedal na sobě znát žádné překvapení.

Napodruhé se to povedlo i Hermioně, která od Siriuse dostala také deset bodů pro svoji kolej.

"Stačí!" zakřičel po nějaké chvíli Sirius.

Třída zmlkla.

„Tohle vám už jakž takž jde. Teď zkusíme něco složitějšího. Odzbrojit protivníka není to hlavní. Musíte se umět i bránit proti jeho kouzlům. Musíte umět vyčarovat štít. Zná někdo zaklínadlo, kterým ho lze vyčarovat?“ otočil se tázavě ke třídě.

Hermionina ruka vystřelila do vzduchu.

„Ano, Hermiono?“ vyvolal ji Sirius.

„To zaklínadlo je Protego. Vyčaruje štít, od kterého se odrazí většina kouzel,“ vychrlila.

„Správně. Pět bodů pro Nebelvír,“ přikývl Sirius.

„Teď si vyzkoušíme, jak dokážete svého protivníka odzbrojit. Zaklínadlo Expelliarmus nejlépe zvládli Hermiona a Harry. Pojďte za mnou prosím,“ požádal je.

Oba k němu přistoupili.

„Jeden z vás zkusí na toho druhého zaútočit a ten druhý se musí bránit. Potom si to vyměníte,“ informoval je Sirius.

„Dáma má přednost,“ kývl Harry na Hermionu.

„Epelliarmus!“ vykřikla.

„Protego!“ mávl hůlkou Harry.

Hermínino kouzlo se od jeho štítu odrazilo.

„Expelliarmus!“ oplatil jí to Harry.

„Protego!“ vykřikla na poslední chvíli Hermiona.

Její štít odrazil Harryho kouzlo.

„Výborně. Dalších deset bodů pro Nebelvír. Rozdělte se do dvojic a udělejte to, co jste právě teď viděli. harry, Hermiono, můžete za mnou prosím?“ zeptal se Sirius.

Harry s Hermionou se na sebe podívali, ale přišli k němu.

„Oba jste velmi nadaní. U tebe, Harry, mě to zase až tak nepřekvapuje, když měl někdo takové rodiče jako ty, ale ani Lily ani James nedokázali odzbrojit svého protivníka hned napoprvé. A ty Hermiono jsi z milovské rodiny, že?“ ujistil se.

„Ano,“ přikývla Hermiona.

„Dobře. A to jsi dobrá jenom v Obraně nebo i v ostatních předmětech?“ zajímalo Siriuse.

Místo Hermiony odpověděl Harry.

„Je dobrá ve všem.“

„Však ty taky, Harry,“ namítla Hermiona.

„No, každopádně mi připadá, že jsem našel druhou Lily. Skvělá práce, Hermiono,“ pochválil ji Sirius.

Do konce hodiny rozdal Sirius ještě nějaké body, převážně žákům z Nebelvíru.

„Tvůj kmotr je vážně skvělý učitel,“ usmála se Ginny.

„Jo to jo. Jen mě překvapuje, že jsem ho ještě neviděl ve Velké síni,“ přikývl Harry.

„Musel jsem si něco zařídit, proto jsi mě tam neviděl,“ ozval se za nimi jmenovaný.

„Siriusi, tys mě ale vylekal,“ lekl se Harry.

„Promiň. Mimochodem, četl jsem dopis, co jsi mi dnes poslal. Hned jsem jeho kopii poslal Removi. Tys vážně Srabuse přinutil, aby ti udělil nějaké body?“  zeptal se se zájmem Sirius.

„Rovných patnáct, ale neudělal to rád,“ usmál se Harry.

„To si dokážu představit,“ přikývl Sirius.

„Je pravda, že se umíte přeměňovat do podoby psa?“ zeptal se Ron.

Sirius přikývl a přeměnil se. Před nimi stál velký černý pes a vrtěl ocasem. Z chodby naproti se ozval smích. Sirius se honem přeměnil do své původní podoby.

„Páni, to bylo skvělý,“ uznal Ron.

„Taky mi trvalo pěkně dlouho, než jsem se to naučil. Počítám, že vědí, z jakého důvodu se ze mě stalzvěromág,“ podíval se Sirius na Harryho.

„Jo vědí, ale slíbili, že to nikomu neřeknou,“ přikývl Harry.

„Opravdu to nikomu neřekneme,“ ujistila ho Ginny.

„Tím jsem si naprosto jistý,“ usmál se na ni Sirius.

Sirius je doprovodil až ke vchodu do Nebelvírské věže.

„Ach, jak mi tohle chybí,“ povzdechl si Sirius.

Harry se usmál. Rozloučili se se Sinusem a vešli do Nebelvírské věže. Začali si dělat úkoly.

„Připadám si jako by nás začali chystat na NKÚ,“ postěžoval si Ron.

„NKÚ?“ zeptala se Hermiona.

„Náležitá kouzelnická úroveň. Jsou to zkoušky, které se skládají na konci pátého ročníku a podle jejich výsledků si vybíráš své budoucí povolání,“ vysvětlil jí to Harry.

„Aha, to bude asi hodně složité, že?“ zajímalo Hermionu.

„Když se na to připravíš, tak se nemáš čeho bát,“ ujistil ji Harry.

Když si dodělali úkoly a Hermiona jim je hned zkontrolovala, zahráli si Ron a Harry šachy a Hermiona s Ginny je pozorovaly. Harrymu se, po velmi vyrovnaném souboji, podařilo dát Ronovi mat. Když uléhal do postele, přemýšlel o hodině Obrany proti černé magii. Mrzelo ho, že hned na začátku měl Malfoy kecy, ale zase mu zvedlo náladu to, že ho Sirius tak hravě usadil. Lepšího kmotra si nemohl přát.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

:)

Lafix, 6. 9. 2011 11:58

úžasná povídka :), moc se těším na další kapitolu :)

Úžo

Leegy, 15. 7. 2011 15:14

Je to úžasná povídka a tak doufám, že v ní budeš pokračovat. I ostatní povídky ale stojí za to.

teda

Vl k, 18. 10. 2010 22:07

je to úžasné koukej pokračovat dál x)

Pochvala

Káťa, 27. 9. 2010 19:34

Nedávno jsem se dostala nějakou náhodou na tvoji stránku s povídkami a upřímně....
Jsou bezvadné, líbí se mi ten nápad, takže doufám, že budeš pokračovat. :-D